Erik Scavenius

Erik Scavenius
Narození	13. července 1877 Møn
Úmrtí	29. listopadu 1962 (ve věku 85 let) Kodaň
Povolání	diplomat a politik
Ocenění	velkokříž Vasova řádu (1914) velkokříž Řádu bílé růže (1919)
Politická strana	Radikální liberální strana
Choť	Emma Scavenius (1913–1946)[1] Alice Scavenius (1946–1962)[1]
Rodiče	Carl Sophus Brønnum Scavenius
Rod	Scavenius
Příbuzní	Roger Scavenius a Carl Sophus Brønnum Scavenius (sourozenci)
Funkce	ministr zahraničních věcí Dánska (1909–1910) ministr zahraničních věcí Dánska (1913–1920) ministr zahraničních věcí Dánska (1940–1943) dánský premiér (1942–1943)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erik Julius Christian Scavenius (13. července 1877 zámek Klintholm – 29. listopadu 1962 Gentofte) byl dánský politik a diplomat šlechtického původu. Byl ministrem zahraničí ve třech obdobích (1909-1910, 1913-1920 a 1940-1943), celkem jedenáct let, a to v klíčových obdobích dánské diplomacie (světové války, plebiscity o návratu severního Šlesvicka Dánsku). Během okupace Dánska německou armádou se stal i premiérem (1942-1943). Jeho vláda byla poslední relativně nezávislou dánskou vládou za druhé světové války, po jejím pádu byl nastolen mnohem více okupační režim. Byl členem Landstingu (horní komory dánského parlamentu), a to v letech 1918-1920 a 1925-1927. Zastupoval tam středovou Radikálně liberální stranu. V letech 1922–1924 byl jejím předsedou. Scavenius patřil k elitářské politické tradici, která nedůvěřovala demokraticky zvoleným politikům a podezírala je z populismu, neschopnosti čelit realitě a dělat kompromisy. Například během jednání o navrácení Šlesvicka Dánsku po první světové válce prosazoval opatrnější přístup než mnoho nacionalistických politiků. Jeho politika vstřícnosti vůči nacistickým okupačním úřadům během druhé světové války je jednou z trvalých kontroverzí dánské veřejné debaty. Jedni jeho politiku považují za nutný kompromis k ochraně dánského státu, druzí za kolaboraci a zradu demokracie.